Dodací podmínky jako důležitý faktor v mezinárodním obchodě.
Zkratka Incoterms je odvozena od anglického názvu „International Commercial Terms“ (Mezinárodní obchodní podmínky). Jsou závazné až na základě ujednání stran a stávají se součástí kupní smlouvy a jako takové zavazují obě smluvní strany, tzn. prodávajícího i kupujícího. Současné Incoterms obsahují 11 pravidel, z nichž každé stanovuje určité způsoby dodání zboží, respektive udávají, kdy dochází k přechodu nákladů na dodání a rizika z jednoho účastníka na druhého.
Rozdíly mezi Incoterms® 2010 a 2020:
Mezinárodní obchodní komora (ICC) vydala novou verzi obchodních podmínek Incoterms, která vešla v platnost 1. ledna 2020.
Představujeme hlavní rozdíly v dodacích podmínkách:
- FCA (Free Carrier) nově umožňuje kupujícímu dát pokyn dopravci, aby vystavil nákladní list prodávajícímu poté, co zboží bylo naloženo na plavidlo.
- CIF zavazovala prodávajícího k tomu, aby na své vlastní náklady pojistil náklad alespoň v rozsahu krytí pojistné doložky úrovně C (vyjmenovaná rizika, s výhradou podrobného vyloučení). Ale podle nové dodací podmínky CIP je prodávající povinen pojistit náklad alespoň v rozsahu krytí pojistné doložky úrovně A (všechna rizika, s výhradou podrobného vyloučení).
- FCA (Free Carrier), DAP (Delivered at Plac), DPU (Delivered at Place Unloaded) a DDP (Delivered Duty Paid) nově zohledňují, že zboží může být přepravováno vlastními dopravními prostředky prodávajícího či kupujícího.
- Pravidlo DAT (Delivered at Terminal) bylo změněno na DPU (Delivered at Place Unloaded). Zboží nemusí být doručeno pouze na „terminál“, ale také na jakékoli jiné místo v cílové zemi, jako je například továrna nebo sklad.